Procházka Zieglerovic zahradou

Zieglerovic zahrada se mění pomalu ale jistě. Hodně času jsme totiž věnovali přestavbě domu a taky bohužel práci. Na zahradu nezbývalo mnoho času. Naše zahrada je jako dům - plná menších pokojíčků, proměňuje se. Tak se pojďte podívat na pár obrázků;)

 Včelu jsme skládali vloni, když jsme dělali hlavní cestičky z použitých žulových kostek a dlažby, kterou vyráběl jeden z pradědečků. Jsme včelaři - tak proto zrovna tenhle motiv. 

 

Tady je včela ještě v procesu výroby, teď už má patinu.

 

 Včela je součástí patia za terasou, kam jsem letos přidala přesazovací stůl na kytky, který jsem vyrobila ze starého přebalovacího pultu. Pod stolem jsou listy z hypertufy, použila jsem lopuchy. Čekají na impregnaci vodním sklem.

Přebalovací pult v původní podobě - dostat ten email pryč byla docela fuška. Pak jsem přidala polici na trnož, přední okraj horní desky je odříznutý, aby odtékala dešťová voda. Nakonec jsem stůl natřela speciální barvou, která se jemně třpytí. Stůl ještě ale čeká na nerezové oplechování horní desky, aby vydržel přesazování kytek.

Tady je výsledek v celé své kráse - ještě bez nerezového oplechování. Nad stolem jsou ve stejné barvě dvě dřevěné poličky, které jsem vyrobila z šuplíku a staré lékárničky. 

Kolem stolu mám různé nádoby z pozinku, už se těším, až nasadím třeba hortenzii do zavařovacího hrnce. Koule jsou z hypertufy a vyráběla jsem je litím do starých skleněných kulatých baněk ke světlům. Mají výhodu, že pak koule pěkně stojí na ploše, protože je jedna část rovná. Musíte ale dávat pozor - po zaschnutí baňku opatrně rozbijete kladívkem a odstraníte střepy. Za spoustu takových forem děkuji kolegyňce Lucce (LuckyCupCakes).

Některé koule měly vzorky, do některých jsem před nalitím hypertufové hmoty dala listy s výraznou žilnatinou.

Na patio s přesazovacím stolem navazuje bylinkový záhon. Některé bylinky mají místo ohrazené starými hliněnými nádobami bez dna.

Třeba tady je zrovna tymián.

A zde máme vytrvalou majoránku a dobromysl. Celý záhon mám zamulčovaný štěrkem, tohle je "mohelničák", je víc do žluta a báječně se hodí k opuce, která je u nás všude,  jinde v zahradě se obejvuje "čeperka", ta je víc šedorůžová a hodí se k žule a jiným kamenům do šeda.

V bylinkovém záhonu krom meduňky, několika druhů máty, oregán, tymiánů, dobromysle a šalvěje pěstuju taky vysoký proskurník, který je až za trámy a zatím není vidět, protože ještě nevypučel. Má jemně růžové květy a skvěle se doplňuje se sadovou růží. Taky tu mám pažitku, krásně barvené šťovíky a spousty lesních i klasických jahod.

Celý bylinkový záhon je vyvýšený a vybudovala jsem ho z opuky, která se ovšem vlivem počasí občas drobí. Takže pak vyměním za jiný kámen a je to. Tenhle záhon je vzpomínkou na moji doktorskou zkoušku z angličtiny - jak jsem měla nervy, tak to byla taková terapie. Květináček v popředí je opět z hypertufy odlitý do starého plastového květináče.

I podél zídky pěstuju další bylinky - cílem je vyplnit všechny plochy, aby tam nerostl plevel.

No a nakonec ještě druhá strana celého tohodle koutu - podél plotu je uzounký záhon s pnoucími růžemi, plaménky, psím vínem a hlídá to tahle krásná kachna. Tu jsem si koupila od šikovných holek z Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci;)

Ať vám to roste;)

Tony