Proteinové těstoviny bez mouky s domácím pestem

Nevím, jak se vám letos na zahrádkách urodilo. U nás aktuálně sklízíme fůru řepy, okurek, topinamburů, cibule, fazolí a tradičně bazalky. Já ji pěstuju totiž ve skleníku u rajčat. A je to pokaždé masakr - téměř metrové rostliny s obřími listy. Hnojení skleníku provádíme na jaře trochou koňského hnoje a pak už používám jen kopřivovou a kostivalovou jíchu - a to i jako prevenci škůdců.

Pěstuju vždy aspoň dva druhy, často se mi stane, že se vysemení sama, podobně to mám s koprem.

A když je jí moc, dělám pesto. Mnoho lidí dává pesto jen do sklenic a do chladu, jenže já mám pesta opravdu hromadu a nemám chladnou místnost. Proto ho zamražuju, k čemuž používám hranaté kelímky od tvarohu. Jednak recykluju, jednak jsou super skladné v mrazáku. Vždycky to přetáhnu potravinovou fólií a je vystaráno. Nedávám do něj ale parmezán, protože máme doma veganku. Parmezán se dá nastrouhat na hotové jídlo. Místo piniových oříšků dávám slunečnicové.

Bazalkové pesto - veganské

Suroviny: olivový olej, česnek, bazalkové listy, sůl, slunečnicové semínko

Do mixéru nasypu hrnek slunečnicových semínek, zaliju olivovým olejem, nechám párkát protočit, aby se semínka lehce podrtila, pak přidám stroužek česneku, špetku soli a 2 hrsti bazalky. Je to jen orientačně, protože to tam popravdě flákám podle oka a chuti. Rozmixuje se to, ale ne úplně najemno, lepší jsou maličké kousky. Hotové to buď můžete dát do sklenic, uchovávat v chladu (třeba v lednici), pokud toho je víc, lze to zamrazit.

Proteinové těstoviny bez mouky (neveganské)

Suroviny: 4 vejce, 1 balení mozzarely (nebo 125g tvarohu bez vody), sůl, 1 velká polévková lžíce psyllia, případně bylinky

V mixéru krátce rozmixuju všechny suroviny (samozřejmě lze přidat do těsta i třeba trošku špenátu pro obarvení) a naliju na plech vyložený pečícím papírem, který je tence potřený olejem. Peče se ve vyhřáté troubě na 150°C asi 10 minut, dokud se nezačnou kraje trochu samy odlepovat od papíru.  Placku ještě teplou sroluju a nařežu na "šneky", které pak na talíři rozmotám na dlouhé pruhy. Tyhle těstoviny se už dál nevaří, jen případně ohřívají. Z této dávky uděláte 2 porce.

Možná to vypadá, že je porce malá, ale spolu s pestem je to velmi sytá záležitost. Každopádně  proteinová, keto, lowcarb;)

Tak dobrou chuť;)

Tony

Pivoňky z naší zahrady

Venku se honí všichni čerti, ale než to celé vypuklo, proběhla jsem rychle zahradou s foťákem a zahradnickými nůžkami. Přeci tu krásu nenechám všechnu zničit deštěm. Tak jsem ulovila nějaké do vázy i do foťáku;)

                      

Hezké dny;)

Tony

Zieglerovic jídelna

Od doby, co jsme se nastěhovali do domu po Zieglerovic prapředcích už nějaký ten pátek uplynul a dům se pořád proměňuje. Stejně jako kuchyň s jídelnou. Tak tady je pár obrázků;)

Jídelní část 

To není tapeta - hráli jsme si se starožitnými válečky na malování po pradědečkovi. Křesílko pro mne zrenovovali studenti oboru čalouník na karosářském učilišti

Tahle vařenka byla na půdě, je zrenovovaná. Zdobení skel jsem vytvořila speciálním fixem na sklo, který lze smazat suchým hadříkem. Je zevnitř, takže můžu sklo vyleštit. A když se mi to přestane líbit, namaluju si něco jiného...Fix seženete v papírnictví a je to přesně ten, kterým píšou prodavači v autobazarech ceny aut na přední skla;)

Tady je jeden speciální obrázek pro Marianku Felnerovou, která vyrobila tohle srdíčko;)

Na vařence mám porcelánový džbán - přesně tyhle džbány měly (a možná ještě mají) nemocnice pro pacienty na čaj. Věneček v pozadí večer svítí, mám na něm světýlka na baterky.

A tady je pohled na druhou část jídelny - pořád zvažuju, jestli mám skleník natřít na bílo nebo ne... Co myslíte?

Když mám náladu, háčkuju třeba 3D ptáčky. Návod jsem našla na internetu, ale je jen na placatého ptáčka. Takže já ho uháčkuju 2x, doháčkuju křidýlko, posešívám, vycpu a je hotovo;)

Pohled k jídelní části od kuchyně - miluju kombinaci červené a bílé, ale snažím se to s tou červenou nepřehnat. No.....takže jsou všechny spotřebiče krom kafemlýnku po babičce v červené...Tady třeba kávovar a můj nový pomocník Eta Gratus Storio Retro. Jako dlouho jsem zvažovala KitchenAid a jiné podobné modely, ale nakonec to vyhrála Eta, kterou mám taky ve starožitném provedení po babičce - tak asi z nostalgie...snad ta moje nová červená vydrží taky tak dlouho...I když...babiččina má 70 let! A to má zmrzlinovač, škrabku na brambory a jiné vychytávky;)

Tady lepší detail;)

V jídelní části je gauč, nad kterým visí zrenovovaná police z Ikea. Tu jsem koupila ve výprodejovém oddělení, kam moc ráda chodím, protože tam lovím kousky na svoje tvoření. Polici jsem málem nedostala do auta, protože už byla sestavená. Neměla žádnou vadu na kráse, ale zbrousila jsem ji, natřela, pak zas broušením hran opatinovala.

Na polici mám sbírku talířů a dóz, do kterých si dávám košíčky na muffiny.

A nakonec pohled na jídelní stůl, koberec je z Ikea, stůl od mého oblíbeného truhláře z Aukra, židle jsem různě posbírala z různých zdrojů. Mám pořád nutkání všechny natřít na bílo, ale nevím, nevím....

Tak ještě upéct bábovku, utrhnout novou kytku do vázy a je to;)

zdraví Tony

Tondův pracovní kout

Nějaká doba zase uběhla a protože jsem slíbila postupně nafotit Zieglerovic bydlení, jsem tu tentokrát s pracovnou, která je zároveň i prádelnou a sušárnou. Je poměrně velká, nějakých 20 m2, rozložíte tu i 3 sušáky prádla. Prádelna je vlastně kuchyňská linka, ve které je vestavěná pračka a hlavně nechybí dřez. Ten je dost důležitý i pro kutilské záležitosti. Prádelnu nafotím zas jindy;)

Vtipné je, že o pracovním koutu spolu s velkým úložným prostorem jsem snila celých 15 let života v paneláku a jen co jsme se nastěhovali do domu, ubylo času na tvoření, takže momentálně se v pracovně něco občas spíchne na stroji, občas něco natírá (zejména kousky na uskladnění věcí) a hlavně pořád ještě třídí materiál. I když jsme žili v paneláku, stihla jsem nastřádat do sklepa, garáže, na půdu chalupy....a teď jsem si přála vychytat to tak, aby bylo vše v jedné místnosti;)

Stoly i skříň jsem sama natřela, o skříni se může dočíst tady;) 

Už se to rýsuje....(o pracovně a jedné skříni)

Je tomu hodně dlouho, co jsem slibovala, že postupně nafotím něco z našeho domu....a tak jsem konečně tady. Protože došlo na moji dílnu, ateliér, pracovnu atd. Taky tedy prádelnu v jednom. Málokomu se poštěstí získat ve svém bydlení prostor cca téměř 6x6 m. A tak jsem vzhledem k velikosti místnosti velkoryse přenechala jeden kout jako "prádelnu". Už tam totiž byla zavedená voda z doby, kdy dům vlastnila babička Julča. Ta ji tam  měla kvůli kozám, které bydlely v chlívku hned za mojí dílnou, teď ale není  ani chlívek (ale parádní špajzka), ani kozy. Musím ale přiznat, že mé rozhodnutí o prádelně v mé dílně bylo trochu vykalkulované. Už jsem věděla, že to nebude jen tak, pračka bude součástí sestavy s dřezem, tak aby se daly pohodlně vymývat štětce od barev a taky vařit kafe. No a v neposlední řadě není pračka v koupelně, což jak uzná řada bytových nadšenců, prostě nevypadá příliš hezky.

A tak potom, co se jakžtakž zabydlel zbytek domu ( a to samozřejmě není úplně všechno hotovo) a potom, co mi zbyla trocha času, jala jsem se intenzivně hučet do pana Zieglera, že potřebuju police. A to hodně polic. Police se objednaly v surové podobě u truhláře, ten si samozřejmě dal hodně na čas. A mezitím jsem se pustila do renovace skříně. 

Skříň před úpravou

Skříň jsem si pořídila už vloni, od jedné Flerkamarádky Šití nití, která prodává na Fleru látky. Měla ji chudák v maringotce na zahradě a hodlali s mužem maringotku upravit pro letní zahradní život. Tak jsme se stavili cestou do Brna s panem Zieglerem v Ochozi. Evčin muž byl mooooc rád. Myslím, že měl evidentně moc hezký vztah k maringotce, ale už mnohem méně hezký k almaře. Evce budiž útěchou, že u Zieglerů máme k almarám vztah více než přátelský a navíc by měla sloužit hlavně k uložení něčeho, co ji samotnou živí - uložení látek.

Skříň měla smetanovou barvu, místy byla odřená, trochu trpěla vlhkostí ( o to víc, že je hlavně z překližky a ne celá ze dřeva). Při převozu ji chlapi přelepili na několikrát hnědou isolepou. Po stržení isolepy na ní zůstaly hromady lepidla. To jsem vyčistila technickým benzínem. Nahoře vidíte skříň už po odstranění lepidla a mírném zdrsnění barvy pomocí smirku.

Odlitek z Butlers

V obchodě Butlers jsem objevila kulatý asi 12 cm v průměru velký odlitek květu za pár kaček. Cena byla kolem 80 Kč.

Nalepeno...

Odlitku jsem pilkou na železo opatrně odstranila kovové oko na zavěšení a  nalepila jsem jej  na vrchní část skříně lepidlem Tenyl ( to mám moc ráda, používám ho na dost věcí a stojí pár halířů).

Natřeno...

Po zaschnutí lepidla jsem začala natírat celou skříň i s ozdobou. Používám zásadně akrylové barvy ředitelné vodou. Mám svoji oblíbenou, která je schopná krýt i kov, u nátěrů na dřevo bez předchozích nátěrů mi stačí max. 2 nátěry, tady ale byl problém, protože podklad jednak vůbec nesál, jednak jsem nemohla moc barvu ředit, protože podkladový materiál byla překližka. U překližky je nutné natírat barvou s hustější konzistencí, jinak překližka bobtná. A po zaschnutí používám na patinu kus flanelu a trošíček olejové barvy (jen na ozdobě) a pak elektrickou brousící kostku, kterou zpatinuju celou skříň do 10 minut. Jde to ale i smirkem;). Plechovka barvy mi vyšla akorát (0,75 kg) na celou skříň - za 149Kč. Použila jsem bílou matnou.

Kování

Natřela jsem a zpatinovala i původní kování. Kuličku vlevo jsem objevila v jakémsi obchodě s bytovými dekoracemi, ale už přesně nevím kde....možná Butlers, NanuNana nebo tak něco...tuším, že stála 79Kč.

Police...

Evčina skříň police neměla, ale já jsem je potřebovala vzhledem k dobrému ukládání látek. Vyšly mě na asi 150 Kč (neupravené). Přidělal mi je pan Ziegler za hezký úsměv. A já jsem je opatřila voskovaným papírem s krásným babičkovským vzorkem v červené barvě (protože jak poznáte z dalších fotek mojí pracovny příště, celá pracovna se nese v červenobílém duchu). Voskovaný papír jak z časů našich babiček jsem kupodivu objevila v Konzumu roli 10 metrů za 65 Kč. Zbylo mi z role ještě hodně metrů na další tvoření.

Staronová skříň....

A skříň je hotová. Má trochu víc francouzský nádech, hlavně díky ozdobě nahoře a patinování. Ještě plánuju dovnitř na dvířka nějaké košíčky a věšáčky, ale to zas jindy...

Vedle skříně už vidíte kousek budoucího pracovního stolu. Do toho se pustím co nevidět;)

Hezké dny všem a členům Flerklubu Povídání o bílé paní zvlášť;)

zdraví

Tony

Hodně štěstí! Good luck!

Hodně štěstí všem;)

Než jsem se stačila rozkoukat, už jsou vánoce i Nový rok pryč. Máme za sebou vánoce plné klidu a odpočinku (až na pár výjimek...), vánoční vůně, štěbetání promrzlých ptáčků v krmítkách a taky štěbetání malých ratolestí mých brášků. Spousty radosti - z vydařených vánoc, milých návštěv, podařeného cukroví, ručně vyráběných vánočních dárků - jeden opravdu hodně hodně těžký pro mne vyrobil můj tatínek, ale ten vám ukážu jindy.

Papírovou bílou hvězdu na špici vyrobila naše Katka, oříškové puntíkaté vyrobila martie, nechybí hit těchto vánoc v Zieglerovic obchůdku - oříškoví medvědi - lední...

Letos jsem měla vánoce spestřené účastí ve třech swapech - v tradičním Andělském (který pořádám na Fleru každý rok), v adventním swapu ve Swapovacím klubu na Fleru a taky v dalším adventním swapu v Patla klubu na Fleru. Jeden úžo adventní swap jsem dostala od Jiřinky - Scully a další adventní jsem dostala od Millie - a k němu ještě další krabici plnou luxusních domácích lahůdek, které Millie sama vyrábí - od perníčků, přes citronové kytičky až po marmeládu z červených pomerančů s campari. Ale bylo toho mnohem víc a fakt jsme si doma pošmákli;)
Scully už mě trochu zná, a tak její swap byl plný krásných ozdobiček na stromek i jinam. Taky nechyběly dobroty a jiné maličkosti. Tak koukněte, jak to těm ozdobám slušelo;)

Háčkované muchomůrky jsou od mé macešky Blanky, vyřezávané překližkové jsou od Scully, červenobílé baňky z Ikea, starodávné ve tvaru husárků a sněhuláků z mé letité sbírky. Oříškovou ozdobičku pro mne vyšila naše Eliška, když jí bylo asi  10 let...

Věneček jsem dostala tuším vloni nebo předloni od švagrofky....

taky anděl je dárek od švagrofky....

Koník na lékárničce od Scully;)  Zcela vpravo poklady v zavařovačkách od Lotra...

Scully umí báječné koníky...

Tak tolik vánoční vzpomínka a už chystám další fotky z našeho domu, tak se můžete těšit;)

Zdraví a hezké dny přeje Tony