O mně

Moje fotka
Jsem milovník prvorepublikové nostalgie, dam v rukavičkách a pánů ve fracích, filmů pro pamětníky, starodávných fotek, rodinných památek, starožitných kousků a hlavně příběhů, které se staly...
Zobrazují se příspěvky se štítkemZieglerovic zahrádka (My garden). Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZieglerovic zahrádka (My garden). Zobrazit všechny příspěvky

neděle 14. června 2020

Pivoňky z naší zahrady


Venku se honí všichni čerti, ale než to celé vypuklo, proběhla jsem rychle zahradou s foťákem a zahradnickými nůžkami. Přeci tu krásu nenechám všechnu zničit deštěm. Tak jsem ulovila nějaké do vázy i do foťáku;)











                      

Hezké dny;)
Tony

neděle 31. května 2020

Terasa - Patio

Venku zima, že by psa nevyhnal, deštivo, ale nevadí. Včera se mi podařilo nafotit pár obrázků z terasy;) Konečně jsem ulovila ten správný koberec pod houpačku a světe div se, stál pár korun, takže se nemusím strachovat, když ho časem poškodí slunce nebo vlhkost.

 Sud je zrecyklovaný z nějaké textilní továrny.
Koberec je z KIK a stál mě pouhých 349 Kč. Mohla jsem ho uháčkovat sama, protože je z úpletových zbytků (spagetti) a juty, ale zrovna háčkuju jeden kulatý. Podlaha terasy je betonová imitace starých trámů, pokládali jsme ji sami s panem Zieglerem.

Polštář jsem ušila z koberečku z Lidlu, sehnala jsem ho asi za 139 Kč. Je na zip, šicí stroj prostestoval, po dílně byla spousta nití z třepení, ale výsledek je fajn.

Tady vidíte, že jsem šila opravdu z koberečku....Všít zip bylo fakt umění.
Jsem milovník starých věcí a projevuje se to nejen doma, ale i na terase a zahradě. Takže mám všude staré nádoby plné rostlin. Tady navíc šiška, kterých mám obří sbírku, ale tahle není ani trochu pravá. Dostala jsem ji darem od mého tatínka s maceškou a je z gardenface.cz
Já vím, že je praštěný mít venku sáňky v létě, ale nevím, kam jinam bych je dala. a když přijde víc lidí, dobře se na nich sedí;)
Druhá část terasy je sezení - ležení, které vyrobil osobně pan Ziegler, sedací polštáře jsme koupili v Ikea. Polštář s černobílým vzorem jsem dostala darem a je z Jysku, v rohu druhý vlastnoručně šitý polštář z koberečku z Lidlu, růžové polštářky jsou z Tesca. Úplně vlevo motýlí polštář z Levných knih a pletený polštář z hrubé vlny (pletla švagrofka). Na židli vzadu ještě jeden vlastnoručně pletený polštář ze zbytků. Běhoun na stole (který jsem sama zrenovovala) je plastový a moc dobře se udržuje jen osprchováním. Je jemně fialkový a koupila jsem ho u Starkla;) Na mříži za chvíli pokvete popínavá růže.
A nakonec sezení z druhé strany;)
Mějte hezké dny;)
Tony

neděle 17. května 2020

Zahradní zátiší

Taky máte rádi zátiší? Takové ty skupinky zdánlivě nesourodých věcí, které dohromady tvoří harmonii. Já moc. Tvořím je doma i na zahradě. Člověk totiž za život nasbírá fůru věcí, něco dostane. Tak ty věci roztřídím a zkouším dávat k sobě. A protože jsem sběratel všelijakých babičkovských věcí, některé z nich našly místo i v Zieglerovic zahradě.

Zátiší se židlí v břečťanu

Zátiší s vozíkem a židlí


Zátiší s ošatkou
Zátiší s demižonem
Zátiší s obručemi od kol vozíku
Zátiší s konví na mléko
Zátiší s kolem
Zátiší s koulí (v noci svítí)
Zátiší s vozíkem
Zátiší s mlýnky
Tak ať vám to roste;)
Tony

pátek 8. května 2020

Procházka Zieglerovic zahradou


Zieglerovic zahrada se mění pomalu ale jistě. Hodně času jsme totiž věnovali přestavbě domu a taky bohužel práci. Na zahradu nezbývalo mnoho času. Naše zahrada je jako dům - plná menších pokojíčků, proměňuje se. Tak se pojďte podívat na pár obrázků;)


 Včelu jsme skládali vloni, když jsme dělali hlavní cestičky z použitých žulových kostek a dlažby, kterou vyráběl jeden z pradědečků. Jsme včelaři - tak proto zrovna tenhle motiv. 


čtvrtek 13. srpna 2015

Tisíc a jedna indická kachna


Jmenuju se Lojza...
Jmenuju se Julča...


Nejvíc mě baví řádit ve vodě...
Já nejradši sedím na vajíčkách...
a po nějaké době se starám o spoustu dětí...


Narodili jsme se 6.6.2015 a bylo nás mooooc....
Ani máma nás nemohla spočítat...Bylo nás 13!
Máma nám ze začátku chystala sunárek z vody a mletého obilí.
V sunárku se dá i koupat (když vás máma nevidí).
Máma nás učila chodit po zahradě...
Ale běda, když jsme se někde zdrželi...
Tak jsme se hlídali navzájem - bráchové i ségry.
Máma nás učila sbírat slimáky...
Někdy to prostě netrefíte, no...
Taky nás učila znát kytky - které se jí a které ne.
Tuhle můžeme taky, ale moc nám nejede.
A tuhle žlutou prý nesmíme...
Hele, proč nás pořád fotíš?
Jo! Proč nás pořád fotíš?
Se ti schováme a vůbec nás nenajdeš!
A je to! Už nás nevidíš!
Já se ukrutně zlobím!
Tak dobře, zapózujeme, ale jen chvíli!
Počkat, ale musíme si načechrat peříčka!
Nejhezčí jsme z profilu...
A máme pořád hlad....
Takhle to po 2 měsících dopadne, když vyčistíme zahradu od slimáků... Nepoznáte mámu, tátu, děti....